Gabriel von Max / 1840-1915

Gabriel von Max pocházel z významné pražské sochařské rodiny, otec Josef a strýc Emanuel patřili k nejvyhledávanějším sochařům předmyslbekovské doby. Gabriel studoval v letech 1855–1858 na pražské Akademii u Eduarda Engertha a již v této době se začal zajímat o spiritualismus a sociální antropologii. Léta 1858–1861 strávil na vídeňské Akademii u Christiana Rubena a Karla von Blaase, roku 1863 odešel do Mnichova, kde vstoupil do ateliéru Carla Pilotyho na tamní Akademii. Roku 1865 vystavil monumentální obraz Mučednice na kříži (Sv. Julie), který způsobil uměleckou senzaci. Již roku 1869 si Max otevřel soukromou malířskou školu a roku 1878 byl jmenován profesorem historické a náboženské malby na mnichovské Akademii. Jeho popularita byla obrovská a přicházeli za ním i studenti malířství z Prahy – Václav Sochor, Emanuel Krescenc Liška, Jakub Schikaneder, Lev Lerch a Josef Skramlík. Max však stále více času věnoval okultním naukám, spiritualismu, hypnotismu, antropologii a zoologii, až roku 1883 svou pedagogickou činnost na Akademii ukončil. V roce 1900 při příležitosti šedesátých narozenin byl povýšen do šlechtického stavu s právem používat titul Gabriel Cornelius Ritter von Max. Od tohoto roku signoval svá díla „G v Max“.