Maximilian Haushofer / 1811–1866

Haushofer studoval na přání rodiny práva, ale již od gymnaziálních let se soukromě vzdělával v malbě a kresbě; obdivoval a kopíroval holandské mistry 17. století i soudobé osobnosti německé krajinomalby a zároveň intenzivně kreslil a maloval v přírodě. Četné krajinářské inspirace nacházel v okolí Mnichova a u bavorských jezer, především na Chiemsee, kde od roku 1828 trávil téměř každé letní prázdniny. V letech 1836–1837 pobýval v Itálii, z cest si přivezl řadu pláten i studií k budoucím pracím. Od roku 1841 až do své smrti pravidelně obesílal pražské výstavy Krasoumné jednoty. 1. ledna 1845 převzal ateliér krajinomalby na pražské Akademii, padesátá léta pak patřila k vrcholům jeho pedagogické i umělecké činnosti. Z jeho školy vyšly největší osobnosti české pozdně romantické krajinomalby v čele s Adolfem Kosárkem, Bedřichem Havránkem, Aloisem Bubákem a řadou dalších. Na jaře roku 1866 se jeho zdraví zhoršilo natolik, že byl nucen svou pedagogickou činnost ukončit. Vrátil se do rodného Mnichova a 24. srpna ve Starnbergu podlehl těžké nemoci.