Jakub Schikaneder / 1855-1924

Otec malíře byl pracovníkem hlavního celního úřadu, jeho příbuzným byl slavný vídeňský komik a dramatik konce 18. století Emanuel Schikaneder, libretista Mozartovy Kouzelné flétny. Po absolvování piaristického gymnázia studoval v letech 1870–1878 na pražské Akademii, roku 1878 odjel do Mnichova a do roku 1880 pravděpodobně studoval soukromě v ateliéru Gabriela Maxe. V roce 1879 vykonal cestu po západní Evropě, navštívil Německo, Švýcarské, Francii, Anglii, Skotsko a Holandsko. Roku 1880 se účastnil soutěže na výzdobu Národního divadla, s Emanuelem K. Liškou realizovali v pánském salonu tři vlysy s námětem panovnických rodů v Čechách, ale jejich práce byly zničeny při požáru divadla a nahrazeny díly Brožíkovými. Od roku 1882 přispíval ilustracemi do časopisů Světozor a Zlatá Praha, 1883 ilustroval epickou báseň Adolfa Heyduka Za volnost a víru a 1884 pro časopis Ruch ilustroval novelu Karoliny Světlé Pod starými krovy. Roku 1885 se stal asistentem Františka Ženíška na Uměleckoprůmyslové škole, 1894 zde byl jmenován řádným profesorem speciální školy pro malbu květin a 1896 převzal po Ženíškovi vedení ateliéru dekorativní kresby a malby. Roku 1887 se účastnil plátnem Smutná cesta mezinárodní výstavy ve Vídni, 1890 vystavil v Berlíně Vraždu v domě a 1893 na výroční výstavě v Mnichově Kontemplaci. Roku 1892 navštívil Paříž, následujícího roku Sicílii a 1895 společně s Josefem Thomayerem podnikli studijní cestu do Anglie a Skotska. V posledních dvanácti letech se stáhl z veřejného života, přestal vystavovat a věnoval se pouze výuce na Uměleckoprůmyslové škole, kterou ukončil roku 1922. Téhož roku navštívili společně s manželkou pobřeží Severního moře a ostrov Helgoland, odkud si přivez náměty k pracím poslední etapy své umělecké tvorby. Roku 1926 uspořádala Jednota umělců výtvarných v Obecním domě společnou posmrtnou výstavu Jakuba Schikanedera, Ferdinanda Engelmüllera a sochaře Josefa Kalvody.