Antonín Mánes / 1784 -1843

Mánes studoval v letech 1806–1817 krajinářskou školu Karla Postla na pražské kreslířské Akademii, po jejím ukončení odmítl nabídku na místo učitele této školy. Po celý život vyučoval malbu soukromě v měšťanských, ale i šlechtických rodinách, které často doprovázel na jejich venkovská sídla. Až v letech 1836–1843 působil jako profesor znovu obnoveného ateliéru krajinomalby na pražské Akademii. Jeho umělecký příklad nejvíce zapůsobil ve vlastní rodině; děti Josef, Quido a Amálie čerpali mnohé z jeho díla ve svých ve krajinných záběrech. Mánesova tvorba vycházela z klasicistní, ideálně komponované krajinomalby, kolem poloviny dvacátých let se však pod vlivem německého romantismu námětově i výrazově začala proměňovat. Později mu byl blízký literárně orientovaný máchovský romantismus, dramatizovaný atmosférickými jevy, jenž v mnoha jeho dílech výrazně rezonoval. V závěru tvorby Mánes stále více směřoval k zachycení reálné podoby krajiny v konkrétním světelně atmosférickém stavu.