Otakar Lebeda / 1877-1901

Otakar Lebeda nastoupil do Mařákovy krajinářské školy pražské Akademie v pouhých patnácti letech jako nesporný umělecký talent. Se školním ateliérem se účastnil četných exkurzí za krajinářskými motivy do okolí Prahy (Hvězda, Okoř, Zákolany), do Krkonoš, na Českomoravskou vysočinu i do jižních Čech. Občas zajížděl také za bratrem do Karlových Varů, jejichž okolí zachytil v řadě studií. V září 1897 absolvoval Akademii s výborným prospěchem a již na podzim odjel přes Mnichov do Paříže, kde dva měsíce navštěvoval Académie Colarossi. V říjnu následujícího roku se opět vydal do Francie a až do poloviny prosince pobýval v Concarneau v Bretani. Právě za tohoto pobytu vzniklo předložené plátno, přestavující v zimě nehostinné pobřeží Atlantického oceánu. Toto místo svým silným přírodním nábojem umělce natolik oslovilo, že se tam vrátil ještě v létě roku 1899, kdy nejdříve navštívil Fécamp a St. Pierre-en-Porte na severním pobřeží Bretaně a pak oblíbené Concarneau v naději, že zde obnoví své duševní síly. Do Čech se Lebeda vrátil koncem srpna, podzim strávil v Bechyni. Roku 1900 krátce pobyl na vídeňské Akademii, avšak jeho psychický stav se horšil. Léčil se v Žichovicích, ještě v březnu 1901 zažádal o Hlávkovo stipendium do Itálie, avšak 12. dubna 1901 uzavřel svůj život sebevraždou.