Vojtěch Hynais / 1854-1925

Hynais se narodil v rodině českého krejčího ve Vídni, kde také absolvoval reálku a v letech 1870–1875 malířskou Akademii, na které roku 1873 získal zlatou Fügerovu medaili. Následujícího roku přestoupil do ateliéru Anselma Feuerbacha a obdržel římské cestovní stipendium. Roku 1875 spolupracoval s Feuerbachem na monumentální malbě Pád Titánů na stropě velkého sálu nové budovy vídeňské Akademie. Od roku 1878 žil v Paříži, na doporučení Paula Baudryho byl přijat na École des Beaux-Arts do ateliéru Jean-Léona Géroma. Navštěvoval přednášky Hippolyte Taina, přátelil se s Puvisem de Chavannesem a Suzanne Valadonou, která mu byla modelem, i s řadou dalších francouzských umělců. Jeho ateliér se stal místem, kde našlo azyl mnoho českých malířů a sochařů. Roku 1880 vyhrál soutěž na výzdobu schodiště a budoáru královské lóže Národního divadla v Praze, po požáru budovy byl pověřen malbou nové opony. V roce 1886 se účastnil výzdoby Dvorního divadla ve Vídni, za kterou mu byl udělen rytířský řád Františka Josefa I. V letech 1888–1892 spolupracoval s továrnou na porcelán v Sèvres, byl autorem plakátů Zemské jubilejní výstavy roku 1891 a Národopisné výstavy v roce 1895. Od roku 1893 žil v Praze, kde byl jmenován profesorem Akademie a několikrát byl zvolen i jejím rektorem. V letech 1895–1896 se podílel na výzdobě panteonu Národního muzea. Hynais bravurně ovládal principy francouzské akademické a salonní malby a byl vyhledávaným portrétistou; na svých plátnech zachytil řadu osobností z kulturních, společenských i podnikatelských kruhů, ale také své přátele a jejich děti.